|
Podzimní dny roku 1938 nepřežil krásný panský dům na Kristiánově, který tam zůstal po sklárně. Zapálili jej - snad nešťastnou náhodou, ale mnohem pravděpodobněji schválně - 3. října českoslovenští vojáci, kteří tam po mobilizaci bydleli a po podepsání Mnichovské dohody 30. září byli postupně nuceni vyklidit bez boje pohraničí.
O den dřív se tyto vybičované národnostní emoce a zklamání ze zrady a kapitulace staly osudnými Alfredu Stumpemu z Janova nad Nisou. V neděli 2. října 1938 večer se vypravil se svým přítelem do známé hospody Tonnelhaus, dnes Jablonecká chata, kde už seděli ozbrojení, rozezlení a patrně ne střízliví vojáci. Nebylo asi moudré chodit v ten čas mezi ně a navíc v bílých podkolenkách, tehdejším symbolu němectví a nacismu. Pohled na oba Němce vojáky rozzuřil, na obou stranách padlo asi nějaké peprné slovo. Vojáci poručili oběma Němcům sundat podkolenky. Stumpeho přítel Brunner je začal sundávat a byl jen zbit a podařilo se mu posléze uprchnout. Alfreda Stumpeho našli soudní ohledávači následujícího dne asi 200 metrů odtud. Byl mrtev, s bodnými ranami na těle a s dalšími zraněními, nedbale přikryt drny. Zůstali po něm dvě děti a pomníček, který byl po roce 1945 povalen nápisem k zemi. Do kamene bylo vytesáno, že Alfred Stumpe padl za vlast a národ.
(Citace z knihy M. Nevrlého: Kniha o Jizerských horách) |
|
