|
Na kost zmrzlé tělo Věry Splítkové zde našli v sobotu 2. března 1968 dva lesní dělníci. Šli po ránu do lesa pro lano a všimli si, že z lesní cesty odbočují ve směru k lovecké chatě Věčného mlčení osamělé stopy. Na jejich konci ležela na zádech mrtvá žena. Bezpečnost v mrtvé poznala duševně nemocnou čtyřiatřicetiletou svobodnou dívku, pohřešovanou od 28. února. Žila v Liberci, nesvéprávná, se svými rodiči a onoho únorového dne odešla odpoledne s osmi korunami na obvyklý nákup do mlékárny. Nikdo se již nedozví, proč si nemocná žena koupila za zbylé peníze na nádraží lístek do Josefova Dolu a také tam, nedostatečně oděna, odjela. Za šera se vydala směrem k horám. Ze stop bylo patrné, že na konci své cesty dívka již často padala únavou, a nápadné byly i kulaté otisky ve sněhu vedle šlépějí. Ty se objevily tam, kde se po pádu opírala o bandasku s mlékem, kterou donesla až daleko do hor neporušenou: nádoba se zmrzlým mlékem stála na konci stop vedle jejího těla.
(Citace z knihy M. Nevrlého: Kniha o Jizerských horách) |
|
