|
V posledních desetiletích minulého století řádily na západě hor nevídaným způsobem pytlácké bandy. Polesný Málek, či Malek nebo Malik z Dětřichova jich dostal několik za mříže a jednoho pytláka v lese postřelil. Na Velikonoce roku 1870 dostal anonymní dopis, ve kterém mu neznámý vyhrožoval, že nepřestane-li honit chudáky, umře v lese jako pes, a je-li mu rodina milá, ať obrátí. Polesný, přestože měl čtyři malé děti, neobrátil a na svou poctivost a služební horlivost doplatil životem. V neděli odpoledne 20. listopadu 1870 vzal pušku nabitou jen zaječími broky a řekl ženě, že jde na chvilku do lesa, pak na pilu, do hospody a odtud v půl deváté zase domů. Paní Maliková čekala na muže marně celou noc a ráno vzkázala do hospody i na pilu. Polesného Malika však nikdo neviděl. To už ale běžel z lesa do dětřichovské myslivny malý syn dřevorubce Ressela a z dálky volal: Nelekejte se, paní, našli jsme fořta. Je mu moc špatně a táta ho sem nese na zádech! Paní Maliková vyšla před myslivnu s léky, ale zhrozila se, když spatřila strašně zraněného muže: obličej i prsa měl rozstříleny hrubým sekaným olovem. Revírník Malik se již k vědomí neprobral a v pět hodin odpoledne zemřel.
Po více než čtvrtstoletí obestíralo vraždu tajemství. Ale i po tom vyšla pravda najevo složitými cestami. Tak byl po 27 letech odsouzen k 12 letům těžké káznice pro vraždu Antonín Rieger z Vysokého u Dětřichova, dvaapadesátiletý zedník a plátenický tovaryš, otec dvou dětí a člověk nevalné pověsti, který byl již několikrát trestán. Po odpykání trestu se vrátil se do rodné obce a žil tam až do vysokého stáří vzorným životem.
(Citace z knihy M. Nevrlého: Kniha o Jizerských horách) |
|
