|
Mützelův obrázek připomíná pytláckou přestřelku s krvavým a tragickým koncem. Odehrávala se jedné srpnové neděle roku 1866. Ten rok bývalo často slyšet na hřebenech Jizerských hor střelbu a lesníci nacházeli vyvržené vnitřnosti jelenů a srnců. Lesní personál hlídkoval v lesích, ale dlouho nemohl na pytláky padnout. Oné neděle se vydali na Hejnický hřeben tři lesníci z Hejnic: Mützel, Wirsik a adjunkt Michler. Kolem třetí hodiny odpolední odpočívali na Holubníku. Náhle blízko nich padla rána. Vyskočili, běželi po zvuku střelby a viděli pytláka kmitnout se přes průsek. Zmizel v lese směrem k Ptačím kupám. Mützel s adjunktem ho pronásledovali a daleko za sebou nechali kulhavého Wirsika. Na severozápadním úpatí velké kupy padli na chlapa, který - pušku o strom opřenou - si ovinoval boty hadry, aby mu nepraskaly větvičky pod nohama. Mützel, připraven k výstřelu, zavolal na pytláka, aby se vzdal. V tom okamžiku třeskl výstřel z opačné strany - pytláci byli dva. Lesní Mützel klesl s prostřeleným krkem a rukou při pádu strhl i kohoutky své pušky. Adjunkt, který uskočil za skálu, již střílet nemohl, oba pytláci zmizeli v nejbližší houštině. Mützel silně krvácel, kule mu projela krkem a zůstala v paži. Adjunkt rány ovázal kapesníky a napůl svedl, napůl snesl Mützela dolů do Ferdinandova. Lázeňský lékař z Libverdy vyňal z ruky projektil a lesník Mützel se ještě dlouho léčil. Těžko říci, do jaké míry zranění zavinilo či zhoršilo jeho zdravotní stav. Byl předčasně penzionován a zemřel dvanáct let po přestřelce na Ptačích kupách na plicní tuberkulózu ve věku pouhých čtyřiceti šesti let.
(Citace z knihy M. Nevrlého: Kniha o Jizerských horách) |
|
